Dílna Mikulov - Výtvarné symposium
Úvod > Titulní > Dílna > Aktuální ročník
19. ročník Mikulovského výtvarného sympozia "dílna" 2012
14. 7. 2012 slavnostní zahájení
11. 8. 2012 závěrená vernisáž
kurátor: Martin DOSTÁL
___________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Program závěrečných dnů / doprovodné akce
 
Úterý, 2. 8. 2011 od 18 do 21 hodin
DRUHÝ TAKT: Tomáš Bárta /Kresby
Brněnská 7, Mikulov

Pátek, 5. 8. 2011 od 20 hodin
Min a Jeb open stage – RAP
Galerie Horní konírna, Mikulov
 
Sobota, 6. 8. 2011 – Mikulovská oční optika zve na:
17 hodin: znovuodhalení sochy Jaroslava Rónyhorní nádvoří zámku
19 hodin: koncert Divoký srdce, Tři Lotřizámecký park
                                
Pondělí, 8. 8. 2011 od 11 do 12 hodin
Apetýt s Marcelou Antošovou
živý rozhovor s účastníky MVS “dílna“ na Českém rozhlasu Brno
 
Pondělí, 8. 8. 2011 od 19 hodin
Mikulovská Peča Kuča – prezentace zúčastněných autorů MVS "dílna" 2011
Galerie Horní konírna, Mikulov
 
Sobota, 13. 8. 2011 od 18.30 hodin
Slavnostní vernisáž, výstava vzniklých děl za účasti autorů
20 hodin koncert skupin GULO ČAR a dalších…
Hlavní nádvoří zámku

 
Město Mikulov a Regionální muzeum v Mikulově ve spolupráci s občanským sdružením Společnost pro rozvoj MVS “dílna“ zvou na výstavu:
 
SBÍRKA /výběr/
MIKULOVSKÁ VÝTVARNÁ SYMPÓZIA „DÍLNA“ 1994 – 2010
 
Galerie Malostranská beseda, Praha
 
Vernisáž: 28. 6. 2011, 18:00 hod.
Trvání výstavy: 29. 6. – 8. 10. 2011
Kurátor výstavy: Karina Kubišová
 
Vystavují:
 
Císařovský – David – Diviš – Eisler – Jareš – Klimanová/Trizuljaková – Klumparová – Kohout – Koťátková – Kunc – Lhotský – Lípa – Lomová – Medek – Milkov – Nepraš – Nikl – Písařík – Pivovarov – Róna – Sobotka – Střížek – Teren
 
Otevřeno denně mimo pondělí 12:00 – 20:00 hod.

 
Dva následující ročníky Mikulovského výtvarného sympozia mají symbolicky uzavírat dvacet let pořádání letních výtvarných dílen v Mikulově. Oba ročníky dle zadání navrhuji spojit jednotnou koncepcí vyjadřující jednu ze základních myšlenek sympozia – vytváření neobvyklých, produktivních setkání umělců napříč generacemi.
Mikulovská výtvarná sympozia už druhou dekádu mapují spektrum výtvarných projevů aktuálních zejména v českém uměleckém prostředí. Postupně do jejich sbírky byla zařazena díla několika generací umělců. Řada z nich patřila už v době jejich účasti k respektovaným osobnostem naší umělecké scény, další, zejména ti nejmladší, se etablovali v letech následujících.
V letech 2011 a 2012 mají do Mikulova zavítat autoři, mezi jejichž daty narození uplynulo nejméně třicet let. Konkrétně mají být na každé ze sympozií pozváni tři čeští či slovenští umělci mladší třiceti let a tři umělci starší šedesáti. Cílem tohoto záměru je zprostředkovat dialog mezi autory hledající odlišný smysl a cíl umělecké tvorby.
Pořadatelé sympozia oslovili kurátora Jiřího Ptáčka, věnujícího se zejména reflexi tvorby mladých umělců, aby navrhl účastníky obou ročníků. Jeho motivací k výběru autorů je přesvědčení, že společný pobyt umělců vzdálených od sebe věkem i zkušenostmi může podnítit výměnu názorů a uměleckých postojů na obou stranách. Napsal: „Mladí autoři většinou své starší kolegy ´znají´. Znají jména, znají jejich práci. Znají ale hlouběji jejich myšlení, třeba už jen pohnutky věnovat se umění celý život? Mají kde a jak poznat jejich citlivost? A naopak, nepředpokládám, že starší umělci znají důvody, proč mladí s uměním začínají. Proto si umím představit, jak inspirativní by jejich společné sympozium mohlo být.“
Jiří Ptáček také navrhl, aby katalogy obou ročníků byly uspořádány netradiční formou menších knižních publikací, které by prostřednictvím rozhovorů přibližovaly nejen myšlení a tvorbu pozvaných autorů, ale také se staly alespoň dílčím dokumentem o proměnách českého a slovenského výtvarného umění.
Jiří Ptáček, kurátor
Jiří Ptáček je kurátor a kritik umění. Působil jako šéfredaktor časopisu Umělec, později jako kurátor Galerie NoD v Praze. Od roku 2009 vyučuje v Ateliéru video na brněnské Fakultě výtvarných umění. V roce 2011 připravil celoroční výstavní program Galerie Mládí pro Galerii Mladých v Brně. Pravidelně přispívá do odborných periodik a katalogů, vede výtvarnou rubriku časopisu Nový prostor. Uspořádal řadu kolektivních i samostatných výstav v různých galeriích u nás i v zahraničí. Před dvěma roky byl pozván kurátorem Mikulovského výtvarného sympozia Petrem Zubkem, aby svým textem pro katalog zhodnotil ročník zaměřený na nová média.
 

16. 7. - 13. 8. 2011

Katarína HLÁDEKOVÁ (SR)

Vladimír HOUDEK

Matyáš CHOCHOLA

Inge KOSKOVÁ

Otis LAUBERT (SR)

Václav STRATIL

Vendula KRAMÁŘOVÁ, studentka

Katarína Hládeková (*1984) pochází ze slovenských Košic. Je absolventkou Technické univerzity, Fakulty výtvarných umění v Košicích, ústavu grafiky. Zde úspěšně složila státní zkoušku v oboru výtvarného umění a získala univerzitní titul Bc. V letech 2005 – 2006 absolvovala zimní semestr u Jana Matejka na Akademii výtvarných umění v Krakově, dále se účastnila výměnného programu Sokrates Erazmus - studium v anglickém jazyce. Je držitelkou pedagogického minima, osvědčení o úspěšném složení Státních jazykových zkoušek anglického jazyka. Katarína Hládeková zorganizovala například v rámci loňského BIENÁLE MLADÉHO UMĚNÍ ZVON "výstavu ve výstavě", na kterou pozvala své umělecké přátele. Jejich projekty nainstalovala do speciálně vytvořených miniaturních galerií.
Vladimír Houdek (*1984) pochází z Nového Města na Moravě, nyní žije a pracuje v Praze. Studia: od 2007 Akademie výtvarných umění v Praze, atelier Vladimíra Skrepla - Malba II., 2009 - semestrální stáž hostujícího pedagoga v Šalounově atelieru, pod vedením Jana Merty. Vladimír Houdek je laureát Ceny kritiky za rok 2010. Dle slov Michala Pěchoučka: „Je pro ‚sdružení umělců a přátel z akademického okolí‘ menším zjevením. Náhle se objevil, stejně rychle jako se během poměrně krátké doby našel... Malbu si od počátku nedokáže představit jinak než jako intenzivní proces a nekompromisní expresi, která vyžaduje osobní emocionální investici...“.
Matyáš Chochola (*1986) se narodil v Hradci Králové. Vystudoval Gymnázium Na Pražačce, poté nastoupil na Fakultu výtvarných umění v Brně, kde 3 roky studoval v ateliéru sochařství pod vedením Michala Gabriela. V roce 2008 přestoupil na Akademii výtvarných umění v Praze, ateliér Malba II. pod vedením Vladimíra Skrepla. V roce 2010 absolvoval stáž - skupina Gelitin, Šalounův ateliér. Autor je kurátorem a zakladatelem galerie Potraviny:
Inge Kosková (*1940) je kreslířka, grafička a příležitostně se věnuje ilustraci knih. Její jméno je úzce spjato s Olomoucí. Své vzdělání zasvětila studiu matematiky a deskriptivní geometrie, které se promítají do její tvorby. Umělec, kritik a kurátor Jiří Valoch napsal o její tvorbě, že minimální podoba kreseb má svou jedinečnou kvalitu. Kresby mistrně a ladně přechází do psané podoby a naopak. Linie se proměňuje do textové podoby a oba tyto prvky vzájemně souzní. Je absurdní hledat konkrétní prvky a situace. Dočkáme se jen shluku horizontál, vertikál, diagonál, spleti skvrn a bodů, které fungují na určitých principech. Stejně tak nerozluštíme ani textovou část. Jistá „zašifrovanost“ je velmi příjemná. Diváka totiž nutí k zamyšlení nad obsahem a formou.
Otis Laubert (*1946) patří ke generaci zakladatelů konceptuálního umění v Československu. Počátky jeho tvorby sahají do období alternativního udergroundového umění prezentovaného výlučně v neoficiálních prostorech mimo kontext umění státního komunistického dogmatu socialistického realismu. Projekty, které si od 60. let systematicky zaznamenával ve svých diářích, dnes postupně realizuje pro lokální i mezinárodní výstavy. Vystavoval například v Mattress Factory Pittsburgh, Prague Biennale II., Slovak National Gallery, National Gallery Prague, ale i v galérii Sonia Rosso v Toríně, Milano Flash Art Show, apod. Tvorba Otise Lauberta je založená na kombinaci, manipulaci a transformaci nalezeného objektu. Přes skutečnost, že dává zdánlivě nepotřebným a zapomenutým předmětům nové životy, není typickým reprezentantem „junk artu“. Je dědicem idejí dadaizmu, fluxusu, neodada, vzdálený není ani novému realismu. Jeho ateliér je obrovskou sbírkou nejrůznějších náhodně nalezených i systematicky vyhledávaných objektů seřazených podle nejsofistikovanějších kritérií. Ty potom slouží jako zdroj pro další tvorbu.
Václav Stratil (*1950) Mnohovrstevnaté a rozmanité dílo konceptualisty, kreslíře, performera a malíře Václava Stratila prošlo v posledním čtvrtstoletí mnoha proměnami. V sedmdesátých letech patřil k neoficiální umělecké komunitě města Olomouce a vytvářel expresivně-existenciální malby a kresby. Viditelný obrat ke konceptualismu se v jeho díle začíná projevovat v první polovině osmdesátých let. Umělec se v té době přestěhoval do Prahy a volný čas vyplňoval vytvářením časově a fyzicky náročných kreseb, vznikajících kladením mnoha paralelně vedených linií vedle sebe a v různých vrstvách svírajících vzájemný úhel 45 nebo 90 stupňů. Od konce osmdesátých let se v kresbách začínají objevovat i nápisy. To se však již Václav Stratil začal ve zvýšené míře zabývat instalacemi a především fotoperformancemi. Tématem i materiálem se mu stala především vlastní osoba, možnosti autoportrétu a proměnlivost lidské identity. Václav Stratil napůl vážně a napůl ironicky pracuje nejen se svým tělem, ale i se svojí rolí umělce ve společnosti a dokonce i pedagoga na vysoké umělecké škole (vede ateliér na brněnské FaVU). Jeho výstavy mají často charakter performance nebo jedinečné instalace. Stratil vedle linie konceptuálních děl neopustil ani vytváření dvojrozměrných artefaktů. V nových sériích „kreseb“ pracuje s lepicími fóliemi, barevnými papíry či nálepkami. Vytváří také kolektivní pokleslé malby lišek.
Vendula Kramářová, technická asistentka (*1985) je absolventkou výtvarné výchovy na PedFMU a aktuálně pokračuje ve třetím ročníku studia malby na FaVU. Její loňská diplomová práce získala výborné hodnocení a vynesla jí nominaci na Cenu kritiků. Je autorkou ilustrací již dvou dětských knížek. Tvoří s takovou autorskou suverenitou, až její vedoucí na fakultě často neví, jestli ji v ní podporovat či brzdit. Promyšlenost, přípravné kresby, příběh v pozadí a jasná vize se odráží ve výsledné integritě její práce.