Dílna Mikulov - Výtvarné symposium

Mirek Zahálka


Podle odborného zaměření Zahálkova studia na výtvarných školách na intermediální a konceptuální tvorbu by se dalo předpokládat, že se v samostatném výtvarném životě bude věnovat především grafickým technikám v nejrůznějších polohách a soudobým mediím ve výtvarné tvorbě. V nich ostatně získal na mezinárodních prezentacích řadu ocenění. Do samostatného výtvarného života vstoupil Mirek Zahálka na samém prahu nového tisíciletí. Ustrojení jeho talentu nedovolilo, aby byl zcela pohlcen magicky přitažlivým vábením nových, především elektronických médií. Stále ho přitahoval tradiční obraz a jeho schopnost dotýkat se tajemství tělesnosti, nejen pouhé nekomplikované přímočaré zpodobování těla, především lidského, a nabízení pocitu libosti z pohledu na něj. Činí tak prostředky ne zcela běžnými, jeho nástroji nejsou štětce a barvy, ale nové syntetické materiály. I na velkoformátových obrazech vzniklých v Mikulově pod jedním názvem Steppe je zřejmé, že má v sobě zakódovaný odkaz především barokního umění s jeho sugestivní schopností zpodobení lidského těla ve velkolepém gestu se vší jeho objemovostí, plnou pozemskostí a zároveň s duchovností. Zahálkovy lidské figury, ve své traktaci zcela věrohodné, lze snad říci reálné, však tím, jak se vynořují v bezrozměrném prostoru obrazu, svoji hmotnost a reálnost popírají. Podtrhuje to i monochromní barevnost, která jako by chtěla vyvolat dojem starého negativu na celuloidu. V řadě obrazů Mirka Zahálky si nelze nepovšimnout jistého tragického tónu, jako by všechna těla v jeho obrazech procházela či prošla nějakým traumatizujícím zážitkem.

1988–1994 Výtvarná škola Václava Hollara v Praze, 1995–2001 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze.



STEPPE 05
gumoasfalt, syntetika na plátně, 200 x 300 cm, 2019


STEPPE 06
gumoasfalt, syntetika na plátně, 200 x 300 cm, 2019